• O nás
  • základní údaje
  • povinně zveřejňované informace
  • historie domova
  • kde nás najdete
  • poslání domova
  • sociální péče
    • domov se zvláštním režimem
  • zdravotní péče
  • informace pro zájemce
    • přijetí uživatele
    • nástup do domova
    • pobyt v domově
    • platby za pobyt
  • návštěvní hodiny
  • dobrovolnictví
  • Informační memorandum (GDPR)
• Facebook
• Jídelní lístky
• Dokumenty ke stažení
  
  • Dokumenty, legislativa a povinně zveřejňované informace
  • Poskytování informací dle zákona č.106/1999 sbírky
• Fotogalerie
• Videogalerie domova
• Sponzoři a dárci
• Oznamovací systém

Historie

Na území obce Velké Březno stojí i Domov Velké Březno, příspěvková organizace, který je tvořen komplexem tří pavilonů. V těsném sousedství stojí historická  budova zámku, která je památkově chráněna a byla donedávna majetkem litoměřického biskupství. V současné době tento starý zámeček vlastní soukromá osoba. S touto budovou je spjata dlouhodobá tradice péče o staré a nemocné.

Velké Březno je jako obec zmiňována již v roce 1179 pod názvem Březina. Bratři Hroznata a Měšek ji darovali řádu sv. Jana - Johanitům. Ti zde postavili tvrz. Později byla tvrz i s obcí součástí malého panství nedaleko hradu Varty, který od 14. století až do roku 1528 patřil rodu Vartenberků. Ti zde postavili v 2. polovině 15. století novou tvrz, kam se pak z hradu Varty přestěhovali. V roce 1528 prodali Vartenberkové Březno Salhausenům, rodu, který přišel ze Saska a usídlil se dlouhodobě na Děčínsku.

Salhausenové postavili místo staré tvrze renesanční zámek s poplužním dvorem. Od roku 1606 se majitelé střídali. Prvním byl Abrhám Bok z Boku. Po jeho odchodu do Saska, získal obec roku 1628 Karel Glich z Miltic. Jeho dcera ji roku 1676 prodala za 41 000 zlatých Žofii Anežce Dittrichsteinové ze Sebuzína. Tomuto rodu patřila obec Velké Březno do roku 1721, kdy sňatkem přešla na hraběte Ferdinanda Harracha a roku 1841 koupil panství od Harrachů hrabě Karel Chotek za 170 000 zlatých.

Jeho bratr, Bohuslav Chotek, dostal starý zámek, který byl tehdy přízemním stavením. Nechal zámek zvýšit o jedno patro. Tak získal zámek dnešní podobu. Je to obdélníková jednopatrová budova s mansardovou střechou a věžičkou.

Bohuslav Chotek měl 7 dcer. Nejznámější je Sofie Chotková, která se provdala za rakouského korunního prince Ferdinanda d´Este a zahynula s ním při Sarajevském atentátu v roce 1914. Po ní dostala zámek Sofiina teta Olga. Pro období pol. 19. stol. se barokní zámek stává nepohodlný, a proto hrabě Chotek postavil nový zámek, v bezprostřední blízkosti výše uvedeného starého zámku. Je to jednopatrový novorenesanční zámek uprostřed parku, který je dnes ve správě Památkového ústavu v Ústí nad Labem.

Ada Chotková ze své návštěvy Lurd v roce 1925 přivezla s sebou sošku Panny Marie Lurdské a na zahradě zámku nechala postavit umělou jeskyňku (grottu), do které sošku umístila. Pod vlivem litoměřického biskupa Josefa Grosse zvažovala Ada Chotková vstoupit do některého řádu. Rozhodla se pro holandského kněze, P. Wilhelma Weverse (duchovní otec myšlenky) založit ve 20. letech 19. stol. nový, samostatný řád. Otec jí věnoval zámek, aby jej mohla přestavět a přizpůsobit na Charitní domov, na poskytování sociální a zdravotní péče. Nakonec papež, svatý otec z Říma, dal svolení ke vzniku řádu Nejsvětější Eucharistie. Do té doby poskytovaly péči civilní osoby. Po schválení statutu Ada Chotková složila slib a stala se první matkou představenou. Do roku 1930 je zde prvních 8 řádových sester. 21. listopadu 1937 oficiálně kongregace zahájila svou činnost s 30 řádovými sestrami. Slavnostně činnost zahájil litoměřický biskup Antonín Alois Veber.

Toto období je již poznamenáno sudetoněmeckým sociálním a národnostním napětím. To působí i na Adu a ta zanedlouho, 13. 8. 1939 umírá. Její funkci, jako generální představená, převzala hraběnka Michaela Nostitz-Rieneck. Po obsazení Sudet a vypuknutí 2. svět. války se tento Charitní domov se stává v roce 1941 vojenským lazaretem. V roce 1945-46 je charitní ústav převzat do státní péče a přejmenován na domov důchodců. Domov opět poskytuje charitní péči. V roce 1959, arcibiskup Andreas Rohracher ze Salcburku a arcibiskup Karl Berg povolili rozšířit diecézi Nejsvětější Eucharistie i za hranice a ta od roku 1959 působí definitivně v Rakousku.

V roce 1969 byl k původní budově zámku přistaven nový pavilon, tzv. „B“ a v roce 1975 ještě jeden pavilon - modernější, s balkony, pavilon „C“. Oba pavilony byly spojeny přistavenou spojovací chodbou s pochozí terasou. Původní terasa byla zastřešena. Pro lepší mobilitu byl také přistaven výtah. Po povodních v roce 2002 byl přistaven ještě jeden, menší pavilon „D“. Pokoje v tomto pavilonu jsou prostorné, moderně vybavené a mají vlastní sociální zařízení.

Domov důchodců byl 1. ledna 2007 přejmenován na Domov pro seniory, příspěvková organizace a od 1. ledna 2019 na Domov Velké Březno, příspěvková organizace.